K resuscitaci blogu po delší odmlce posloužil únorový týden v Peci pod Sněžkou. I když jsem původně měl vyhlídnutý především Pecký pivovar, nakonec to bylo mnohem pestřejší.
Pecký pivovar
Těžko začít něčím jiným, než „domácím“ provozem. U boudy Máma kousek za stanicí lanovky na Sněžku, už mimo centrum, ale pořád pěšky bez problémů dostupný. Pivnice s pěkným dřevěným nábytkem, průhledem do varny a (přes prosklenou podlahu) do sklepa, ve vedlejší místnosti pec na pizzu, kterou tu taky dělají. U grilovací otevřené kuchyně si nejsem úplně jistý, jestli je to taková výhoda, jak píšou na webu, přeci jen někdy digestoř sadu hamburgerů zvládá jen s obtížemi, ale není to zas takové drama.
Piva jsou z pohledu degustačních poznámek za mě asi v „nejhorší“ kategorii – tedy „dobrá“. Pitelná, na čepu šest druhů, takže zábavné na zkoušení, v nabídce je i degustační set, kterým se dá začít… Trochu neobvykle se čepuje jen jedna míra – 0,4 l, tedy ani malé, ani velké.
Desítka – je poměrně voňavá, trocha bylinek, trocha obilí, trocho ovoce – celkově to není moc naparfémované, ale řekněme na desítku míň obvyklé, podle pivního lístku jsou v ní čtyři chmely (Magnum, Premium, Sládek a ŽPR), možná to v tom hraje nějakou roli. Čtyři procenta alkoholu, 25 IBU, štíhlejší, na žízeň určitě dobrá, po nějakém celodenním výletě…
Dvanáctka – stejná skladba chmelů, IBU 39, alkoholu 4,8 procenta. Po všech stránkách silnější sestra, hořkost citelnější, ulpívá déle, celkově takový bylinnější projev, OK.
Třináctka – černá, svrchně kvašená, IBU 23, 5,8 % alkoholu. Kávové, velmi příjemné.
Čtrnáctka byla RED IPA – karamel s pryskyřicí, nasládlé, plnější, bavilo mě, dal jsem si pak ještě jednu velkou, vlastně malou, vlastně prostřední…
K šestnáctce IPA a nakuřované světlé 13 poznámky úplně nemám, IPA byla silná, citrusová (6,5 %, 55 IBU), nic proti, ale není to úplně můj styl. Na nakuřované jsem se těšil, ale přišlo mi, že by možná spíš než čistě světlé bylo možná lepší v nějaké polotmavé sladovější variantě, ale to je jen dojem. Nic ve zlém, jen jsem se k němu už nevracel, takže dojem jen povrchní…
Dobrý počin určitě je, že jsou piva dostupná různě v Peci od místního supermarketu přes různé obchůdky (Kredenc u parkoviště Javor) až po infocentrum. Přijde mi prostě fajn, když to místo svůj pivovar má a je vidět.
Craft Coffee a Útulna Craft
Moc fajn podniky – v tom prvním mají Hendrycha z Vrchlabí – fajn polotmavá třináctka Apricot pastry sour, ve kterém jsem tu meruňku sice moc nenašel, ale bylo to příjemné kyselé zpestření. A – malý výlet do jiných sfér – špičkové kafe. V sesterské Útulně sice jedou Plzeň, ale v dobré kvalitě a přeci jen je někdy potřeba znovu nakalibrovat chuťové pohárky…
Bouda pod Sněžkou a Lesní bouda
Konráda jsem měl jen párkrát v života lahvového, ale tentokrát jsem s ním učinil dobrou zkušenost i na čep. Světlá jedenáctka (nejspíš tedy to, co se na pivovarském webu jmenuje „Konrad Vratislavický ležák) v Boudě pod Sněžkou byla příjemně hořká, pitelná – jen je teda pravda, že po túře nikdy moc nedokážu eliminovat „faktor žízeň“. A kyselo tady byla totální pecka. V Lesní boudě jsem si pak dal ještě polotmavého (aka Vratislavické řezané) a opět milé překvapení – byl to takový „suchý“ karamel, výrazná praženost, ale ne sladkost.
Paroháč na Luční boudě
Za mě asi zlatý hřeb, i když taky dvanáctikilometrovou štrekou ze Sněžky přes Luční boudu zpátky do Pece „nejdráž“ vykoupený, i když za fantastického zimního počasí byla ta cesta vlastně zážitek navíc. Pivo opět v 0,4 l sklenicích (za 80 korun), to je asi zdejší zvyk.
Každopádně světlý ležák jemně hořké bylinky, nic drsného, ale harmonický kousek s velmi příjemným dozněním. Následný speciál 1623 (pokud jsem dobře odposlechl vařený na 16,23 stupňovitosti) byl ukázka toho, jak by se za mě měla vařit silná piva. Nic alkoholového, nic utahaného, příjemné sladové sladkohořké, plné pivo, kterých bych za jiných okolností vypil s chutí mnohem víc (ale chtěl jsem se vrátit zpátky živý).
Na Paroháče jsem zatím narazil jen jednou na pivním festivalu v Praze a přistupoval jsem k němu tenkrát s mírnou skepsí jako pasti na turisty. Už tehdy jsem byl ale překvapený a rád jsem si utvrdil názor přímo v pivovaru.
