V zářijovém čísle časopisu Pivo, Bier & Ale vyšel pěkný článek o pivovaru Kytín. Na jeden z posledních teplých říjnových dnů se mi podařilo naplánovat procházku z Mníšku. A vydařila se velmi.

začít se dá u mníšeckého zámku. I koncem října pořád ještě nabízejí prohlídky i mimo víkendy. Na mě časově vyšel II. okruh (život posledních majitelů), stojí určitě za to. Místnosti zařízené skutečně tak, jak by se v nich asi dalo žít, předměty autentické, spousta dobových fotografií… (Na prohlídce jsem byl jediný, skutečné VIP.)

Od zámku vede Naučná stezka Mníšek pod Brdy směrem k poutnímu místu Skalka. Pokud (jako já) minete odbočku a pokračujete ulicí V Lipkách až k lesní zkratce, ušetříte pár set metrů, ovšem za cenu ostřejšího převýšení. Skalka jinak moc pěkné místo, musí být i super vyhlídka, která byla ale tentokrát skrytá v oparu. Zajímavá lokalita se zajímavou historií, včetně povrchové těžby, komunistického zpustošení, natáčení majora Zemana…

Křížová cesta zatím ještě prochází rekonstrukcí.

Po červené značce (a v závěru pak po žluté) se dá pokračovat přes Červený kříž do Kytína. Kousla se mi aplikace, takže přesná data nemám, ale šlo to rychle, a to jsem ještě dost času trávil čtením informačních tabulí. Každopádně prohlídku na zámku jsem začínal v 11:00 a v jednu jsem byl už v pivovaru. Ze Skalky je to podle mapy.cz necelých pět kilometrů, lesní cesta je převážnou většinu trasy afaltová.

Počasí bylo parádní, takže se i v říjnu dalo příjemně sedět na zahrádce. Obsluha příjemná a rychlá, obědový guláš chutný. Pokud jde o piva, málokdy mívám pocit jako tady – a sice, že se podařilo tak dokonale trefit hořkost. Aby byla jemná, ale přitom patrná, dlouhá a „chutná“.

To v Kytíně platilo u všeho, co jsem ochutnal. Desítka příjemná, vyvážená, na desítku relativně plná, hořkost jemná, ale dlouze doznívající. Dvanáctka pěkně obilná, malinko hořčí, ale opět velmi harmonicky.

Jedenáctka polotmavá taková karamelovější, opět velmi příjemně hořká, přišlo mi, že trošku voní po sušeném ovoci, ne sladká. Osobně bych dal přednost světlé dvanáctce, ale i toto pivo bylo hodně povedené.

Tmavá třináctka byla příjemná hořká „káva“, ale opět příjemná záležitost, nic drsného.

Jediné pivo, které šlo trošku mimo mě, byla lehce nakuřovaná třináctka Doutnák, kde jsem tu kouřovou stopu nemohl nějak odhalit, ale sebekriticky přiznávám, že problém mohl být u mě, zčásti i proto, že jsem byl naladěný na něco typu Schlenkerla. Třeba bude někdy příležitost, ochutnat ho ještě jednou.

Před odjezdem autobusu se určitě vyplatí obejít pěknou náves a prohlédnout si část z vystavených soch od místních řezbářů (dá se jich po okolí obejít i víc po vyznačené stezce). Celkově skutečně pohodový výlet, který se dá jen doporučit.