Jihočeské pivní moře

Červnové putování po jižních Čechách přineslo vedle jiných zážitků i moře ochutnaného piva. Některá byla v uvozovkách „jen“ solidní, jiná výborná. A ukázalo se, že dobře uvařené, dobře ošetřené „koncernové“ pivo se v příjemném prostředí vedle minipivovarské produkce rozhodně stydět nemusí.

Statisticky prvním vypitým pivem jihočeského toulání byla Kamenická 12 v krumlovské restauraci Papa’s – pořád výrazně hořké pivo, ale už ne tak ostře, jak jsem si ho pamatoval z některých pivních festivalů krátce krátce po otevření pivovaru (ale to může být taky jen dojem). Čisté sladové tělo, čistá chuť, svěží, hořkost doznívá dlouho, intenzivně, ale ne nepříjemně. Restaurace sama byla fajn, perfektní servis, výborné jídlo, supr lokalita u řeky – kombinace, která bez problémů ospravedlní i o něco vyšší cenu.

Český Krumlov má svůj vlastní pivovar, na jehož produkci lze vcelku často narazit v místních hospodách i restauracích. Občas lehce matoucí paralely se značkou Eggenberg řešit nebudu (protože se v nich sám úplně nevyznám), v kostce jen zážitky z piva Český Krumlov.

Doporučení číslo jedna: určitě navštívit pivovarskou prodejnu, kde jsou v lahvích k sehnání i experimentálnější kousky než klasická spodně kvašená produkce, konkrétně v červnu 2020 to byla Krumlov Wethops APA – fajn, voňavější kousek, ne přehnaně hořký, ne těžký, velmi pitelný. Sedmička za 120 korun trochu na „matuškovské“ úrovni, ale jednu na dovolené proč ne,

Slovo pitelné se dá vztáhnout na všechna ochutnaná piva z krumlovského sortimentu (zapsal jsem si ho u všech) – nejsou to žádné extra sofistikované kusy, jsou to příjemná piva na žízeň s dotekem místního genia loci. A to je na nich fajn.

Krumlov 12 světlá – OK, solidní, spíš sladové, míň hořké pivo, ale velmi pitelné, sem se hodí

Krumlov 12 polotmavá – voní trochu po karamelu a praženém sladu, chutná taky jako pražené obilí, výraznější v chuti než světlá 12, opět pitelný kus

V krumlovské Radniční ulici (hned vedle Muzea obchodu) se dala koupit další reionální piva. Pan majitel v Reportéru přiznal, že tento sortiment zavedl kvůli výpadku turistů ve snaze najít nové zdroje příjmu a byl to dobrý nápad. Koupil jsem si tam Svachovka summer smoke (svrchně kvašená 11ka z pivovaru Glokner), což se ukázalo jako velmi šťastná volba, velmi zábavné pivo. Opravdu připomíná nakuřované whisky, v tomto směru velmi pitelná alternativa se 4,5 % alkoholu, vůně v podstatě jako Laphroaig, tělo sladové, trochu štíhlejší, jakoby na to léto, dá se pít ve větším, baví, dobrý nápad, i když asi ne masová záležitost.

Proti sice chutnému, ale nabídkou přeci jen konzervativnějšímu Krumlovu jsou České Budějovice skutečnou pivní oázou.

Masné krámy mě popravdě dostaly – opět kombinací skvělé obsluhy, rychlosti, výborného jídla a čerstvého svěžího piva. dával jsem si kroužkový ležák, k němuž jsem si nepřičinil nějaké specifické poznámky, ale celkový dojem byl na jedničku.

Z trojice budějovických minipivovarů mě asi nejmíň zaujal Beeranek, jakkoli připouštím, že na tom může mít podíl i prostředí SInger pubu, kde jsem si připadal už poněkud starý a omamnému dýmu neholdující. Každopádně 11 Beeranek je příjemné čisté, spíš sladové ale ne moc těžké pivo, spíš se slabší hořkostí, vcelku OK. Beeranek 13 Special byla na třináctku dost pitelná, trochu kořenitější záležitost, rozhodně zábavnější než jedenáctka, za mě ale popravdě obojí dost postradatelný zážitek.

Na porovnání Solnice a Krajinské 27 bych si přál mít víc času, takhle jsem ochutnával důkladněji piva z Krajinské, protože tam prostě bylo víc klidu a víc místa.

Krajinská Blondýna – vysoce pitelná, lehčí banánová pšenice, do červnového vedra, které zrovna panovalo parádní
Krajinský Jantar – jemně karamelově voní i chutná, jemně a příjemně nahořklé bylinkové polotmavé pivo, moc fajn
11 světlá – obilné, jemně hořké, dobré
12 světlá – silnější, koncentrovanější 11ka
27 – křížaly, sušené tropy, fantastická vůně i absolutně sladová koncentrovaná chuť, jen deci je asi tak maximum

Ze Solnice to byly jen dvě malá rychlá piva: Desítka, výborná, bylinková, na desítku plnější, moc fajn
Jedenáctka polotmavá – hodně suchá a zase taková bylinkově kořenitá, není to ten karamelový typ

Pokud by snad tato nabídka byla málo pestrá, dá se zabrousit do celé řady barů, nebo třeba do Klubu malých pivovarů. Z červnové nabídky pobočky Na mlýnské stoce jsem si vybral následující jihočeské vzorky. Zábavné byly každopádně dost.

Hluboká 10 – proti Solnici i Krajinské je to jakoby trochu zatuchlejší, ale ještě vcelku OK, sladovější věc, „normální“, těžko popsatelné
Hulvát (Truskovice) Balzám 13 tmavé – pěkně čisté, kávové, pražené, ne sladké, delší doznívání, baví
Obora (Malšice) NEIPA 14 – zajimavé na zkoumáni, ač nejsem na tento styl věru odborník. Vůně citrus, ale trochu i zpocená ponožka, chuť pryskyřice a doznívající žlutý nebo zelený bonpar. Zábavné, i svým způsobem pitelné pivo, ale ta třetinka asi max.

Za zmínku stojí ještě Březí koza, dvanáctka z Vlachova Březí, která se zřejmě ve městě teší oblibě a lze na ni narazit na několika místech v centru. Je to takový hořkosladký počin, typově zrovna chuťový profil, který mě osobně míjí, ale jinak proč ne.