Další z pražských míst, které mě mile překvapily svou atmosférou, byl holešovický přístav. A svůj podíl na tom měl i pivovar Marina.

Výraznou předností Mariny je prostorná zahrádka, ta se navíc odpoledne ocitá v příjemném stínu, který vrhá sousední dům. Dost místa je i vevnitř, interiér hezký.

Desítka voněla pěkně po sladu, připomněla mi ta sladová zrníčka, co mají v miskách v harrachovském pivovaru. Chuť tomu dost odpovídala, jen na mě byla přeci jen už trochu moc sladká. Dvanáctka taková bylinkovější, kořenitá, nahořklejší, ale rozhodně ne přechmelená, typově podobná, taková „starší sestra“ desítky.

U pšenice oceňuji, že ji vaří a mají ve stálé nabídce a ještě navíc v jedenáctkovém provedení. Je opravdu hodně voňavá a zdála se mi dost výrazně hřebíčková. V první fázi jsem z ní byl nadšený, pak mi toho hřebíčku přišlo už trochu moc, ale jinak pitelná, fajn.

Černé bylo takové kolovo-karamelové, příjemné, OK.