Únorový týden v Bavorském lese vydal tentokrát spíš na sérii nesouvislých postřehů. Na větší pivní výlety snad dojde v létě, teď to bylo spíš ochutnávání.

Hlavní dojmy by se daly shrnout do následujících bodů:

1. Dampfbier – napoprvé mi vždycky hrozně chutná. Ořiškový, karamelový, přitom ne sladký, chuťově odlišný a přitom pitelný. I napodruhé super, napotřetí… Jen na konci týdne jsem se už nemohl dočkat, až si cestou domů koupím klasický ležák.
2. Helles – toho jsem nikdy velký fanda nebyl, ale v létě jsem si to i celkem s chutí dával. Tentokrát jsem buď neměl štěstí, nebo to bylo tou zimou, anebo se moje chutě proměnily. Každopádně jsem měl pocit, že narážím jen na mýdlovou vodu, ať už u lahvových vzorků, nebo u točených zwieselských variant Hell a Export.
3. Weisse – kvůli dárku pro kolegy jsem tak trochu testoval dostupná pšeničná piva. Z vyzkoušených vzorků mě nejvíc oslovil Kuchlbauer Weisse, který nejlíp kombinoval výrazný ovocně hřebíčkový projev s výbornou pitelností.
   
4. Dunkel – cenu pro nejzajímavější a nejvýraznější pivo pobytu asi získává Weltenburger Barock Dunkel. Výborně pitelné, ne moc sladké, po sušeném ovoci vonící pivo.
5. Pivovary – z jednotlivých „ochutnaných“ pivovarů si výraznější pozornost vysloužil Neumarkter Lammsbräu. Příjemný sušší a osvěžující Weissbier, jemně hořký Pils a netradiční svrchně kvašený špaldový Dinkel… Stojí za další zkoumání.
6. Siláci – možná jen pocit, ale silnější piva mi zpravidla přijdou pitelnější v Německu než v Česku. Festbiery a boky (možná i kvůli zimě a krbu) nezklamaly ani tentokrát, včetně například zwieselského Silvatoru.
7. Šalanda – muzeum v Dampfbierbrauerei je ve vyhrazené hodiny přístupné k individuální prohlídce a je fajn, není to na dlouho, ale stojí za to si to projít. Pivo v historické knajpě si pak tak nějak patří dát, ale jde asi spíš o ten pocit, na delší posezení je asi lepší skočit někam jinam.
   
   
   
8. Hospody – Bräustüberl hned naproti pivovaru se osvědčila asi nejvíc, jak atmosférou, obsluhou, tak i poměrem cena/výkon. Fajn byla i altbayrische Schmankerlstube, tam by se mi jen víc líbil širší sortiment piv. Do Dampfbräu na náměstí jsme se nevešli, tak snad příště.
9. Přeštice – cestou zpátky jsem si koupil na vyzkoušení tři lahve v minipivovaru U Přeška. A světlá 11, polotmavý strakáč i vánoční speciál chutnaly na první kontakt moc dobře, říká si to taky o bližší průzkum, pokud se tam zase někdy dostanu.
10. Výlety – v Zwieselu v knihkupectví jsem si pořídil Bierwanderungen im Bayerischen Wald – povedená záležitost, který se dá doporučit, minimálně těm, kdo netuší (jako já), co přesně je v okolí za zajímavé pivovary. Uvidíme, co se z toho v létě podaří stihnout.